CFO pod lupou

Evropská centrální banka včera podle očekávání rozhodla o snížení klíčové depozitní sazby o 25 bb na dvě procenta. Nová prognóza inflace byla v letošním i příštím roce snížena o 0,3 procentního bodu na dvě procenta a 1,6 procenta, což je v souladu s odhady analytiků. Výhled jádrové inflace přitom zůstal v zásadě beze změny.

„Z pohledu finančních trhů by se dalo včerejší zasedání shrnout jako 'jestřábí cut',“ komentoval Jaromír Gec z ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky.

Výrazná revize nenastala ani v případě prognózy růstu HDP. Ekonomika eurozóny podle ECB vzroste letos o 0,9 procenta, příští rok o 1,1 procenta a v roce 2027 o 1,3 procenta. Další rozhodování ECB je i nadále podmíněno především novými daty. Na tiskové konferenci však prezidentka Lagardeová uvedla, že se podle ní blíží konec současného cyklu snižování sazeb.

Počet firemních insolvencí v Česku loni vzrostl o 5 % na 686 případů. Nejčastěji krachovaly firmy v oblasti obchodu, výroby a stavebnictví, nejvíce pak v Praze (318), následovaly Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. I když nárůst není dramatický, signalizuje sílící ekonomické tlaky a potřebu firem pružně reagovat na změny trhu. Mnohé podniky však stále přehlížejí varovné signály nebo podceňují strategické řízení.

Za každým bankrotem přitom obvykle stojí kombinace více faktorů – od chybných rozhodnutí přes špatné řízení až po nedostatek inovací. „Firemní bankrot často nebývá důsledkem jedné velké chyby, ale spíš řetězce malých špatných rozhodnutí, přehlédnutých varovných signálů a přílišné důvěry v setrvačnost byznysu,“ říká expert na restrukturalizace firem a zakladatel společnosti JPF Czech Jiří Jemelka.

Zajímavý posun vnímání přichází i mezi českými podnikateli. Zatímco ještě před deseti lety byla insolvence stigma, dnes ji řada byznysmenů vnímá podobně jako investoři v USA – jako důsledek podnikatelského rizika a důležitou životní zkušenost.

V prvním čtvrtletí se průměrná mzda v ČR podle aktuální dat ČSÚ meziročně nominálně zvýšila o 6,7 procenta na téměř 47 tisíc korun, v reálném vyjádření vzrostla o necelá čtyři procenta. Tempo mezd ve srovnání s rokem 2024 evidentně zpomaluje, a to mimo jiné v důsledku mírnějšího přidávání v průmyslu. Pomalejší nárůst platů zaznamenal i veřejný sektor s výjimkou školství.

„Pozitivním signálem je, že tahounem současného mzdového růstu jsou obory s vysokou přidanou hodnotou – například informační technologie, energetika či nemovitosti. Naopak pomaleji rostou mzdy v sektorech, kde produktivita stagnuje,“ dodává datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

Co čekat dál? „První kvartál obvykle nastavuje laťku pro zbytek roku, takže růst mezd o více než šest procent je velmi pravděpodobný. Předcovidové reálné úrovně však nejspíš dosáhnou až v roce 2026,“ popisuje další očekávání hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Česká technologická skupina Etnetera Group má od začátku května novou finanční ředitelku. Tereza Mádrová bude zodpovídat za finanční řízení celé skupiny Etnetera Group. Jedním z jejích hlavních úkolů bude propojení finančních procesů napříč všemi šesti firmami ve skupině, které dosud fungovaly s individuálním nastavením.

Tereza Mádrová má dlouholeté zkušenosti z finančního řízení českých holdingových struktur. Před nástupem do Etnetera Group působila jako CFO ve společnosti 100 Towers Holding, kde řídila přibližně 20 společností z České republiky a Polska v oblastech nemovitostí, zdravotní péče a sportovního vybavení. Předtím zastávala pět let pozici finanční ředitelky ve společnosti Capexus, a to do prosince 2022. V této pozici zodpovídala za finanční řízení českých a slovenských poboček a zároveň vedla prodej společnosti Capexus do skupiny ČEZ. V ACTUM Digital vedla tým reportingu a controllingu a nastavovala finanční procedury v osmi firmách. 

Mádrová vystudovala finance a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Je rovněž součástí žebříčku 131 inspirativních žen ve financích za rok 2025.

Po čtyřech měsících v řadě, kdy se nálada v tuzemském průmysl zlepšovala, přišla v květnu korekce. Index nákupních manažerů PMI poklesl meziměsíčně ze 48,9 na 48 bodů, což ukazuje na pokračující útlum ve zpracovatelském sektoru. Ten trvá již téměř tři roky, podobně je tomu i v Německu. 

„Zhoršení podmínek ve zpracovatelském průmyslu šlo v květnu ruku v ruce s nižší výrobou, ale zejména poklesem nových zakázek. Dubnové obnovení jejich růstu tak mělo jepičí život. V květnu ale tuzemští průmyslníci již hlásili opětovně vysokou míru nejistoty spojenou s obchodní politikou, zejména mezi odběrateli v automobilovém průmyslu. To je nepříjemná zpráva, protože právě automotive doposud držel celý průmysl nad vodou,“ dodává k číslům hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.